Dle výzkumu bude v budoucnu stále více novostaveb vybaveno podlahovým topením coby hlavním zdrojem vytápění. Jako první přijdou na řadu samozřejmě obývací pokoje. Dřevěné podlahy jsou v nich již léta velmi žádány, nabízí se tedy kombinace obojího. Ale je taková kombinace také funkční? A na co všechno si musíte dát pozor?
HLAVNÍ NEBO VEDLEJŠÍ ZDROJ VYTÁPĚNÍ?
Existují různé druhy systémů podlahového topení.
- Teplovodní systémy
Tyto se dělí na vlhké systémy (potrubí na vodu se nachází na betonové konstrukční podlaze a je zalito do povrchové vrstvy podlahy) a suché systémy (potrubí leží “volně”). Teplovodní systémy se využívají jako hlavní i vedlejší zdroj vytápění. - Elektrické systémy
Využívají se vždy jen jako vedlejší zdroj vytápění, většinou v kombinaci s radiátory. Podlahové topení jako vedlejší zdroj tepla přináší zpravidla nejméně problémů.
JAKÁ JE IDEÁLNÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA PODLAHOVÉ KRYTINY?
Velkým problémem jsou odlišné informace. Běžně se udávají tyto rozsahy.
Dřevěné podlahy: 18-24 °C
Laminátové podlahy: 18-24 °C
Keramické dlaždice: 27-32 °C
Koberce: 21-27 °C
Je však důležité si uvědomit, že konkrétní potřebná teplota může být ovlivněna různými faktory, jako je izolace podlahy, umístění budovy a preferovaná teplota prostředí. Vždy je nejlepší dodržovat pokyny výrobce konkrétního materiálu podlahové krytiny a konzultovat s odborníkem, abyste se ujistili, že podlahové topení bude správně nastaveno pro vaše specifické podmínky.
Pozor dávejte i na maximální teplotu povrchu v kombinaci s dřevěnou podlahou.
Zde se udávají různé hodnoty, kterých může pískocementová vrstva podlahy snést. Někdo uvádí max. 28°C, jiný až 32°C. Dle našich zkušeností je 28°C maximální povrchová teplota pro tuto vrstvu podlahy. Vyšší teploty rozhodně neprospívají dřevěné podlaze, ale ani vašemu zdraví.
Problém je o to složitější, že existuje ještě rozdílnost názorů na to, o jaký povrch se jedná. Většina dodavatelů podlahového topení a instalatérů hovoří o povrchové teplotě pískocementové vrstvy. Jiní zase, že tato teplota se týká svrchní vrstvy podlahy položené na této vrstvě – tedy parket. A to je samozřejmě obrovský rozdíl! V průměrném obývacím pokoji s teplotou 21°C se povrchová teplota parketové podlahy pohybuje mezi 15 a 17°C za předpokladu, že zde nemáme podlahové topení. Při zahřátí parket se dřevo rozpíná. To se ale stává málo a je to zanedbatelné. Zahřáním však dřevo ztrácí také vlhkost. Tím dochází ke smršťování, a to v mnohem větší míře, než k rozpínání. Pokud by teplota dřeva stoupla ze 17 na 27°C, došlo by k silnému smrštění. Nedávno jsem se byl podívat na jednu podlahu, kdy teplota pískocementové vrstvy činila 33°C. Povrchová teplota parket byla 28,5°C. Parkety se smrštily a popraskaly…
V dnešní době a zejména v novostavbách, které jsou velmi dobře zatepleny, budete určitě pracovat s nižšími teplotami při zachování tepelného komfortu.
TEPELNÝ ODPOR
Aby mohl být prostor dobře vytápěn, neměl by tepelný odpor parketové podlahy překročit 0,15 m2*K/W. Záleží na tepelných ztrátách celého objektu. Již jsem se setkal s mnoha realizaceni, kde bylo položeno dřevo, které mělo vyšší koeficient odporu než výše uvedených 0,15 m2*K/W. Pokud znáte koeficient tepelné vodivosti a tloušťku materiálu, můžete tepelný odpor snadno vypočítat.
Koeficient tepelné vodivosti (lambda) W/mK je množství tepla, které proudí za stejných podmínek na metr čtvereční za sekundu 1 metr širokou vrstvou při teplotním rozdílu 1 kelvin. Kelvinova stupnice je odvozena od Celsiovy stupnice, ale má jiný nulový bod. Stupně Celsia lze vyjádřit v kelvinech: 0 kelvinů = -273 °C, absolutní nulový bod. Tepelný odpor (m2K/W) se vypočte tak, že tloušťku materiálu vydělíte koeficientem tepelné vodivosti. U plovoucích podlah musí být započteny tepelné odpory všech matriálů. Vypočtěte tedy i odpor mezivrstev, které tlumí hluk a/nebo výpary!
CO JE DŮLEŽITÉ?
- Zákazník si zvolí vhodný typ dřeva s procentem vlhkosti cca 8%. Také lepidlo musí být vhodné pro použití na podlahové topení.
- Výběr podlahy s co možná nejnižším tepelným odporem.
- Pro dobrý výsledek je nezbytná relativní vlhkost vzduchu mezi 50% a 60%. To bude v mnoha případech problém u novostaveb. Centrální odsávací systémy, které jsou v současnosti u novostaveb povinné, zapříčiňují v zimě často trvale nízké hodnoty vlhkosti vzduchu, což vede dokonce i v bytech bez podlahového topení k tvorbě spár na parketách. Používání elektrického zvlhčovače často není dostatečným prostředkem pro udržení trvalé hodnoty vlhkosti vzduchu. Zákazník toto může kontrolovat sám pomocí kalibrovaného vlhkoměru, který se dá koupit např. v optice.
PAMATUJTE SI – ŽÁDNÉ KOBERCE!
Na parkety na podlahovém topení se nesmí pokládat koberce. Mohlo by dojít k nahromadění tepla. V nejlepším případě se pokoj nevytopí, v tom horším dojde k poškození parketové podlahy.
ZÁVĚREM
Výhody dřevěných podlah pro podlahové topení:
- příjemný vzhled, tepelná vodivost, ekologičnost atd.
- přirozená krása dřeva a jeho schopnost vytvářet teplou atmosféru v interiéru
- možnosti výběru různých druhů dřeva s různými vlastnostmi a estetickým dojmem
- jednoduchá údržba a opravy dřevěných podlah při použití podlahového topení
Nevýhody:
- možnost pohybu a smrštění dřeva při vystavení velkým teplotním změnám
- potřeba správné instalace a řádné údržby, aby se minimalizovaly problémy spojené s podlahovým topením a dřevem
